Běh na lyžích - praxe

Označení traséra a lyžaře výstražnými vestami „BLIND“ (nevidomý), „GUIDE“ (trasér) nebo symbolem tří černých teček na žlutém podkladu se v řadě případů ukazuje při pohybu na horách jako nedostatečné – velká část (nejen) lyžařské veřejnosti nezná význam symbolů a nápisů „BLIND“, „GUIDE“ na vestách uvedených.

V případě použití vesty s nápisem „SLEPÝ“ je názornost a jednoznačnost označení mnohem vyšší (ústup od používání pojmu „slepec“ v odborné literatuře je v tomto případě vyvážen rychlejším pochopením ze strany ostatních lyžařů). Protože označení „slepec, slepý“ je některými osobami se zrakovými postižením vnímáno negativně, je žádoucí zvyšovat povědomí široké veřejnosti o významu standardně užívaných nápisů a symbolů.

Studenti základních a středních škol se zrakovým postižením často postrádají základní pohybovou průpravu, která je u běžeckého lyžování pro své nároky na rovnováhu a koordinaci pohybů nezbytná.

Vhodnou průpravou na běžecké lyžování jsou cviky pro rozvoj rovnováhy a stability, cvičení na „běhátku“ pro nácvik přesunu těžiště těla směrem vpřed resp. cvičení na stroji typu „Orbitrek“ (eliptický rotoped se dvěmi pohyblivými madly napodobující běh na lyžích). Další vhodnou aktivitou, zejména pro nácvik koordinace horních a dolních končetin, je tzv. „Nordic walking“ – chůze s pomocí hůlek.

S výukou běžeckého lyžování je důležité začít v lehkém terénu (rovina), s kvalitní stopou, minimem terénních nerovností a omezeným počtem ostatních lyžařů. Začínající lyžař získá první pozitivní zkušenost a přesvědčení, že je schopen běh na lyžích po určité době zvládnout.

Lyžař by měl být co nejvíce samostatný a schopen správně si nasadit lyže a hůlky. Z počátku je dopomoc žádoucí, později již lyžař vykonává úkony samostatně.

Vše je potřeba srozumitelně vysvětlit – např. ve svahu nejprve nasazujeme spodní lyži, horní lyži položíme na hranu, aby ze svahu nesjížděla; hůlky pokládáme vedle sebe směrem do svahu, protože je pak můžeme snadněji zdvihnout apod.

Pokyny traséra (na které skutečnosti by měl trasér upozorňovat):

1/ popis okolí cesty / význačných bodů – např. vpravo Sněžka, vlevo hustý les, křižovatka, dřevěná chata (při opakované cestě je lyžař schopen větší orientace a odhadu vzdáleností, poznává známá místa)

2/ trasér by se měl lyžaři opakovně v krátkých intervalech ohlašovat pro pocit bezpečí a jistotu lyžaře, že je trasér stále nablízku (popis okolí, pokyny k jízdě ad.)

3/ cesta do kopce – sdělit přibližnou délku a náročnost stoupání pro lepší rozvržení sil

4/ určování směru – krátké a jasné pojmy po dohodě s lyžařem; nejvhodnějším je pravděpodobně udávání směru jízdy podle hodinových ručiček (hodiny – 9, 10, 2, 3 atd.); označování směru podle minutové ručičky (10 vlevo, 5 vpravo atd.) může v některých případech trasér říci opačně, protože často pro větší srozumitelnost otáčí hlavu a pravou a levou stranu může snadno zaměnit

5/ určování směru (vzory pokynů) – „ostrá vracečka na 4“, „mírná na 3“, „táhlá na 10“

6/ „vlnovka“ – krátké pravolevé změny směru stopy

7/ „díra, škarpa, potok“ – terénní nerovnosti

8/ klesání – např. „je to bezpečné, jedeme – pojedeme rychle“ (klesání končící rovinou bez ostrých zatáček), „pouštíme naplno“, „protisvah“ ad.

9/ klesání – „připlužíme“ (lyžař, který jede za trasérem „na hůlky“, nesmí brzdit více než trasér, protože v opačném případě mohou lyžaře strhnout hůlky vpřed a následuje pád),

10/ klesání – „na hůlky“ (způsob sjíždění kopce bezpečným způsobem bez časové prodlevy)

Sjíždění kopce „na hůlky“

Trasér nejprve poklepe jednou hůlkou na hůlku lyžaře, poté obě své hůlky zdvihne na úroveň rukou lyžaře, lyžař hůlky uchopí a poté posune ruce na konce hůlek.

Hromadné závody (např. Jizerská 50).

Řešením, jak se vyhnout kolizím s ostatním závodníky „ohaři“, je včasná domluva s pořadateli a posunutí startu lyžařů se zrakovým postižením např. o 10 minut před hlavní vlnu. Startovní pole, které lyžaře dostihne např. po 20 minutách, je již natáhnuté a jednotliví závodníci mají dost prostoru k předběhnutí ve vedlejších stopách. Lyžař se také vyhne komplikovanému předbíhání pomalejších závodníků.

Dovednost bezpečně zastavit je základním předpokladem pro možnost řešit rizikové situace!

© VT