Komunikace - základní pravidla

Pokud vás osoba se zrakovým postižením nepozná podle hlasu, představte se jménem.

Pokud jste ve společnosti, nejprve osobu se zrakovým postižením před slovním kontaktem oslovte, protože je velmi obtížné a vyčerpávající neustále sledovat všeobecnou konverzaci a odhadovat, koho se týká. Verbální kontakt vždy předchází i kontaktu fyzickému.

V průběhu komunikace oznamte svůj odchod; osoba se zrakovým postižením nemusí odchod postřehnout.

Při pokynech důsledně používejte směrové pojmy „nahoře-dole“, „vpravo-vlevo“, „vepředu-vzadu“ a vyvarujte se pojmů „tady“, „tam“ apod.

V hovoru se nemusíte vyhýbat slovům „podívej se“, „koukni se“ apod.

Hovořte přímo s osobou se zrakovým postižením, nikoliv prostřednictvím jejího průvodce.

Věnujte osobě se zrakovým postižením dostatek času pro samostatné jednání, bez zrakové kontroly trvají i rutinní činnosti déle. Spěch osobu se zrakovým postižením stresuje. Pamatujte, že ztráta zraku „zpomaluje“.

Osoba se zrakovým postižením je samostatná a nezávislá osobnost. Omezte své rady na minimum nebo vyčkejte, až budete o radu požádáni. Pomoc nevnucujte.

Poskytujte osobě se zrakovým postižením pozitivní i negativní zpětnou vazbu (oblečení, úprava vnějšího vzhledu apod.).

Podle možností a situace popisujte okolní prostředí.

Chovejte se přirozeně, vyhněte se projevům soucitu.

© VT