Plavecká výuka

Z důvodu neexistence dostupné literatury pro plaveckou výuku osob se zrakovým postižením uvádím níže uvedené zásady a pravidla plavecké výuky podle Kovařovice.

Zásady plavecké výuky osob se zrakovým postižením

Výchozí úkoly jsou stejné jako v plavecké výuce zdravých jedinců – zvládnutí plaveckého dýchání, potápění hlavy a zanořování, taktilní vnímání vodního prostředí (směry pohybu, korekce síly, nastavení ploch apod.).

Pro vlastní plaveckou lokomoci se nevyužívají dráhy u okrajů bazénu, protože hrozí bolestivý kontakt se stěnou bazénu.

V počátcích výuky je vhodnější zařazovat kontaktní cvičení u stěny bazénu, při kterém plavec získává jistotu návratu do výchozí polohy.

Před zahájením výuky je nezbytné seznámení s aktuálním zdravotním stavem plavce a kontraindikacemi, které mohou významně ovlivnit výběr vhodných cvičení (např. při zvýšeném nitroočním tlaku nelze zařadit skoky do vody ani hlubší zanořování).

Po překonání počátečních obav z neznámého prostředí zahajujeme cvičeními ke zvládnutí vodního prostředí.

Bezpečný vstup do vody – nácvik příchodu ke dráze nebo ke schůdkům.

Ve stoji pohyb paží s různým nastavením dlaní (osmičky, lopatky, mlýnek, boxing, praní prádla apod.).

Cvičení pro snášení vody na obličeji (cákání, polévání hlavy, mytí obličeje, déšť apod.). Je žádoucí, aby se do provedení těchto úkolů zapojil sám zrakově postižený a vnímal důsledky činnosti.

Cvičení s prvky plaveckého dýchání (foukání do kaše, chlazení polévky, bublání do dlaní atd.).

Postupně zařazujeme zanořování obličejové části a střídání nádechu s výdechem v několika opakováních. Jedná se o rozhodující cvičení pro nácvik prvního plaveckého způsobu, plavce je nutné naučit řídit dýchání – zadržení dechu, nádech ústy nad hladinou a prodloužený (řízený) výdech pod hladinou.

Po zvládnutí uvedených dovedností a získání jistoty ve vodním prostředí navazujeme polohováním. Nacvičujeme obě základní plavecké polohy na prsou a na znak. U dětí je vhodné zařadit před polohováním hravé formy nácviku (hříbeček, medúza, hvězdice atd.) a to i se změnami výchozích poloh.

Možná cvičení pro nácvik plaveckých poloh

Úchop za okraj bazénu v poloze na prsou, položení hlavy se zadržením dechu a krátkou výdrží. Pro snadnější udržení polohy je vhodná dopomoc paží pod tělem.

Stejné cvičení s opakovaným dýcháním, později bez dopomoci.

Zaujetí znakové polohy „na ruce“ v připažení a ve vzpažení.

Statická znaková poloha bez dopomoci ve vzpažení.

Nácvik obou plaveckých poloh po odrazu od stěny bazénu – bez dalšího lokomočního pohybu.

Prvními lokomočními pohyby, navazujícími na zvládnutí plaveckých poloh jsou pohyby dolních končetin, prsový záběr, kraulové a znakové nohy. Pro vytvoření správné představy zahajujeme nácvik v sedě na vyvýšené podložce a to vedeným pohybem.

Stejné cvičení provedeme na okraji bazénu, chodidla jsou již ve styku s hladinou. Kontrolujeme správné provedení kopů z kyčlí a bez přílišného ohybu v kolenou. Pro zpřesnění průběhu pohybu je možné pohyb korigovat z vody.

Dále nacvičujeme pohyb dolních končetin již ve vodě s úchopem za okraj bazénu. Velmi brzy vyžadujeme korektní zaujetí plavecké polohy, tedy s hlavou v prodloužení trupu.

Po zvládnutí pohybu dolních končetin přecházíme k nácviku dolních končetin ve splývavé poloze s plaveckou deskou a poté ve splývavé poloze bez desky. Cvičení provádíme v bezdeší.

Představu o pohybu horních končetin vytváříme nejprve ve stoji přímým vedením pohybu. Pro ucelenou představu o vzájemném postavení jednotlivých segmentů těla lze přistoupit k plavci do celkového těsného kontaktu a pohyb vést ve všech prostorových souvislostech.

Další nácvik pohybu horních končetin provádíme ve stoji s úchopem jedné paže za okraj bazénu. Nacvičujeme tak pohyb pravé a levé paže samostatně bez vzájemné součinnosti. Cílem tohoto cvičení je precizovat průběh pohybu bez dalších rušivých prvků.

Po vytvoření představy správného pohybu provádíme nácvik ve splývavé poloze s jednou paží na malé plavecké desce. Pohyb tak vedeme jednostranně a paže střídáme. Cvičení lze provádět pouze horními končetinami, nebo se současným pohybem dolních končetin.

I při nácviku činnosti horních končetin dbáme na včasné připojení dýchacích pohybů a vytváříme tak základ pro zvládnutí celkové souhry.

Nácvik souhry je u zrakově postižených plavců nejsložitějším úkolem, neboť probíhá současně několik součinnostních pohybů, jejichž vzájemná koordinace je podmínkou vlastní plavecké lokomoce.

Časoprostorový průběh činnosti bez zrakové kontroly je značně obtížný a drobné odlišnosti v technice jednotlivých plaveckých způsobů bývají dlouho fixovány a odstraňují se velmi těžko. Drobné odchylky v synchronizaci a symetričnosti plaveckého pohybu jsou připuštěny i pravidly pro sportovní plavání zrakově postižené.

Při nácviku souhry je nutná kontaktní dopomoc k eliminaci možných negativních situací. Každou chybu ve správném provedení je nutné korigovat ihned, abychom předešli její trvalé fixaci. Důraz klademe u všech nacvičovaných plaveckých způsobů na správné plavecké dýchání a jeho provedení v celé souhře.

Pravidla plavecké výuky osob se zrakovým postižením

Při pohybu v bazénu je nutné zajistit trvalý zrakový i verbální kontakt se zrakově postiženým plavcem. Při vedení „z vody“ by pohyb vyučujícího neměl negativně ovlivňovat způsob provedení zadaného úkolu. Proto je vhodné pohybovat se od zrakově postiženého plavce vpředu a mírně stranou (vlnění hladiny). Při plavání v plaveckých drahách je vhodné pohybovat se v sousední dráze.

Po zvládnutí základní techniky je možné řídit výuku bezkontaktně, ale pouze po nabytí dostatečné jistoty pohybu ve vodním prostředí (náhlé reakce, úlek, překážky atd.).

Zrakově postižený plavec se při standardní rychlosti naučí poměrně přesně najíždět k obrátkovým stěnám. Vyučující ale musí mít tuto situaci stále pod kontrolou. Při plavání na výkon se parametry plaveckého kroku mění a nelze se spoléhat na „vypočítané“ najetí na obrátku. Proto i závodní pravidla připouštějí u plavců kategorie B1 a B2 kontaktní dopomoc ze břehu pro bezpečné provedení obrátky nebo dohmatu. Tuto činnost zajišťuje „tapper“.

Pro zajištění bezpečného pobytu zrakově postiženého v prostorách bazénu je nutné zajistit asistenci od příchodu do prostoru šatnové recepce, přes pobyt v šatnách, sprchách, odchodech na WC, až do opětovného odchodu nebo předání doprovodu.

Snažíme se, aby z pobytu na bazénu i z vlastní činnosti ve vodě vznikaly pozitivní prožitky. Zrakově postižený plavec tak získá snahu dále se zdokonalovat a postupně přejít až k výkonnostnímu plavání zrakově postižených.

© VT