Cyklostezkou do Vídně
PRVOMÁJOVÉ ZÁVODY A CYKLOSTEZKOU DO VÍDNĚ
V květnových dnech opět ožila tandemová cyklistika zrakově postižených. V Praze na „Cihlářově memoriálu“ 1. 5. 2009 jelo 5 tandemů a naše řady rozšířil herec Pavel Nový, který statečně bojuje se zákeřnou nemocí.
3. 5. 2009 v Plzni na „Lopatárně“ proběhly výborné závody tělesně handicapovaných spolu se závodníky se zrakovým postižením.
Oba závody vyhrál Marek Moflar s pilotem Jiřím Chybou a druhá místa obsadil Václav Trnka v Praze s Jiřím Krausem a v Plzni s Karlem Malým.
V těsném závěsu za nimi dojela děvčata Mirka Sedláčková s řidičkou Janou Jirouškovou.
Nevidomý Aleš Moravec se s bývalým olympionikem Pavlem Buráněm teprve sehrává, ale při Plzeňském závodu dali najevo, že budou bojovat o medaile. Také Pavel Nový vytáhl do boje bývalé eso – Miloslava Kvasničku. Ti se během závodu přetahovali o 5. místo s posádkou Zdeněk Rybák – Petr Müller st. a nakonec je předjeli na cílové rovince o pár metrů. Rodinný tandem Karla a Michala Novotného dojel na 7. místě s nepatrnou ztrátou.
------------------------
Již v loňském roce, po úspěšném přejezdu Alp, začala skupina tandemových cyklistů hledat další cesty a cíle. Jedním z nich byla cyklostezka vedoucí z Prahy do Vídně.
Cestu z Prahy do Benešova jsme jeli již nesčetněkrát a tak jsme vyjeli 8. 5. 2009 z Jírovic, kde bydlí Karel a Michal Novotní, kteří se zúčastnili. V Neveklově jsme se napojili na cyklostezku.
Počasí nám přálo a kolem poledne jsme obědvali v Prčicích. Před Táborem jsme zmokli – poprvé a naposledy během této akce. Přes Tábor jsme se trošku poztráceli a znovu se sešli v Plané nad Lužnicí.
Přes zámek Červená Lhota jsme dojeli kousek od Jindřichova Hradce, kde jsme se ubytovali v motorestu. V noci měl dorazit Zdenda Rybák s Honzou Radou na novém tandemu, ale bohužel se mu vybil mobil a nemohl se po příjezdu dovolat, tak spali na zastávce. I když je v noci jeden člen posádky (tuším, že jsem to byl já), hledal a volal, nepodařilo se.
Ráno po šťastném setkání jsme zjistili, že zadní kolo u tandemu Aleše Moravce a Petr Müllera ml. je prázdné a přišlo první zdržení.
Na benzině kolo přefoukli a kousek za J.Hradcem bouchla duše a nová se dlouho nedařila nafouknout.
Krásný úsek byl do Nové Bystřice a pak kolem bunkru-muzea, kde jsme se zastavili, přes hrad Landštejn do Slavonic.
Na Landštejně posádka Ivo Budil – Petr Müller st. zjistila, že má na několika místech úplně sjetý plášť až na plátýnko a opatrnou jízdou dojeli do Slavonic, kde byl naštěstí otevřený cykloservis. Po malém zdržení a obědě jsme si dali místo setkání na hrázi Vranovské přehrady, což se nám podařilo.
Kvůli defektům jsme měli časovou ztrátu, ale již se začínalo smrákat a nezbylo než se ubytovat. Tento den jsme ujeli jen 100 km a na další nám zbylo skoro 200.
Nezbylo než jít brzo spát, abychom co nejdříve vyjeli.
Osmičlená skupina se rozdělila na starší a mladší, protože v penzionu nebylo tolik lůžek.
Ráno jsme vstávali v půl 6té, což byl pravděpodobně rekord našich dlouholetých akcí.
Během noci propukla u Aleše Moravce chřipka a Honza Rada přišel ráno z bolavou rukou a tak bylo nejrozumnější nechat je ukončit jízdu v 25 km vzdáleném Znojmu.
Zdeněk Rybák pokračoval s Petrem Müllerem ml. až do Mikulova, odkud do Vídně s ním dojel jeho otec Müller st.
Cesta do Mikulova, ač byla poměrně dlouhá, okolo 90 km uběhla poměrně rychle díky rovinatému terénu a slušným cestám. Zajímavý a chvilkami až dobrodružný byl úsek v národním parku Podyjí, kde je nádherná divoká příroda a v neděli ráno tam nebyla ani noha.
Do Mikulova jsme přijeli ve 14 hodin a kolem 15. hodiny jsme přejížděli hranice.
V Rakousku jsme nejdříve jeli kousek po hlavním tahu a pak jsme střídali stezky se silnicí tak, abychom do Vídně dojeli za denního světla.
To se nám podařilo a v 20:45 jsme dojeli na okraj Vídně.
Tandemy jsme naložily do přívěsného vozíku, se kterým přijel Karel Novotný mladší, Zdeňka Rybáka jsme ve městě doprovodili i s kolem na metro a pomalu jsme se vraceli do rodné vlasti.
Po příjezdu do Čech jsme se došli do restaurace najíst a domů jsme dorazili kolem 4 ranní.
Toť krátká zpráva z naší cyklistické fronty a těším se na viděnou na dalších akcích.
Petr Müller
—————